Proroku, nezlob se

Neurazíš. Tak zní jeden z doplňků desatera, který přinesla praxe politické korektnosti. Dnes je v liberálním světě skutečně nemyslitelné používat hanlivé výrazy vůči menšinám a slabším. A pokud se někdo zapomene či se proti nim pouze neohradí, vzápětí narazí či alespoň vysvětluje jako nyní premiér Paroubek. Slova jako negr, teplouš či zlovolné vtipy o Romech do slušné společnosti prostě nepatří, aniž by toto omezení někomu vadilo, aniž by kdo šermoval svobodou vyjadřování. Teď však přišel otazník, problém a hned vykřičník. Jeho symbolem jsou hořící dánské vlajky v muslimském světě, bojkot dánských výrobků a ambasadoři odvolaní z Kodaně. Muslimové se cítí uraženi hanobením svého symbolu, které odstartovalo právě v Dánsku. Měla jím být už loni v září novinová reprodukce karikatur proroka Muhammada. Tím kladou otázky celé liberální společnosti. Zahrnuje přikázání neurazíš i náboženský symbol, který je jeho vyznavačům svatý? Přehluší úcta k němu svatost, kterou ctíme v podobě svobody slova? Vždyť satira není urážka. Leč vidíme, že univerzálně to neplatí.

Nemáme se za co stydět

Situace vypadá následovně. Evropským tiskem se lavinovitě šíří karikatury Proroka, pro liberály neškodné a publikované jen v rámci solidarity s Dány. Muslimským světem, jemuž víra zapovídá samo zobrazení člověka, natož Proroka, natož jeho karikaturu, se od severní Afriky po Indonésii neméně lavinovitě šíří…