Lennon versus USA

Rodina Johna Lennona se opět dostala do centra světové pozornosti. Není to však proto, že by poslední deska beatlova syna Seana byla tak úžasná nebo že by problémy Yoko Oko přesáhly bulvární rámec (prý se ji pokoušel okrást a zabít její řidič, což nyní řeší soud). Jde o úplně jiné věci.

Minulý týden byla po pětadvaceti letech zveřejněna tajná část spisu, kterou na Johna Lennona vedla počátkem sedmdesátých let FBI. Očekávalo se velké odhalení, protože FBI dosud tvrdila, že zveřejněním spisu by hrozila Spojeným státům ze zahraničí diplomatická, ekonomická a vojenská odveta. Překvapivě se však ukázalo, že dokumenty neukrývají nic jiného než vcelku nudné raporty o Lennonových levičáckých názorech, které se projevují v jeho textech, nebo o jeho koketování s podporou levicového knihkupectví v Londýně (nakonec mu Lennon žádné peníze nedal).

O tyto přísně tajné materiály požádal už v roce 1981 americký historik Jon Wiener. Velkou část z nich dostal před devíti lety, ale zbytek si FBI nechávala stále pro sebe. Až soud rozhodl, že musí být zveřejněny. „Dneska se ukazuje, že požadavky národní bezpečnosti, které FBI vznáší pětadvacet let, byly od začátku absurdní. Lennonův spis je klasickým případem nepřiměřeného vládního utajování,“ řekl po prostudování utajované části Wiener deníku New York Times.

Zásadní odhalení tedy splasklo jako bublina, na druhou stranu ale vrhlo světlo na umělecké dílo, které se spisy a událostmi okolo slavného zpěváka bezprostředně souvisí. Ve Spojených státech měl totiž zkraje letošního podzimu premiéru dokumentární snímek The U.S. vs John Lennon. Režiséři David Leaf a John Scheinfeld jej vytvořili jako celovečerní film a poslali do kin. Jak naznačuje název, hlavním tématem jsou právě události ze začátku sedmdesátých let, kdy Lennon zápasil s americkými úřady o trvalé povolení k pobytu (takzvanou zelenou kartu). Reálně mu totiž hrozilo, že ho Nixonova administrativa jednoho krásného dne ze zahraniční cesty prostě nepustí zpátky.

Yoko Ono otevřela dokumentaristům rodinný archiv pěkně doširoka, takže jejich film kypí dosud málo známými záběry zachycujícími zpěváka při různých interview a veřejných vystoupeních. Tvůrci oslovili i několik desítek pamětníků, ovšem s výjimkou Paula McCartneyho – jako by roztržka mezi zpěváky trvala věčně. Velkou část samozřejmě zabírá hudba a písně jako Imagine, Give Peace a Chance nebo Revolution. Američtí kritici odcházeli z kina vcelku spokojení. Dalo se tušit, že snímek bude silně nakloněn zpěvákovi, zatímco paranoidní prezident Nixon se svou suitou dostane co proto. A to se také potvrdilo.

Velkým lákadlem pro diváky jsou některá zachycená vyjádření celebrit. Například John Sinclair, jemuž v sedmdesátých letech hrozil těžký žalář za držení dvou jointů marihuany a o němž složil Lennon píseň, v dokumentu vzpomíná, jak společně získávali stoupence pro legalizaci marihuany a zároveň jí kvanta kouřili. „Není dobré dělat obojí najednou, pokud chcete alespoň jedno dělat pořádně,“ svěřil se New York Times. O uvedení dokumentu v našich kinech se zatím nemluví.