Jeden den v životě

Odpovědný. Pracovitý. Téměř nikdy nemocný. Přesto s nedostatkem sebedůvěry. Citlivý. Nápomocný. A úzkostný kvůli budoucnosti. Potlačený rodiči v dětství. Za sebou dlouhodobý stres a smutek. Teď pláče. Protože přišla rakovina. Takto či podobně vypadá jeden z mnoha „účtů života“, který vám může předložit váš klient v rozhovoru, pracujete-li náhodou jako homeopat. Posloucháte, zapisujete, necháváte se vést jeho životním příběhem, kladete otázky. Díváte se, vnímáte. Cítíte. Necháváte na sebe působit jeho osobnost. A zkoumáte své pocity.

A během tříhodinového rozhovoru, máte-li štěstí a připraveného klienta, se dozvíte věci, které před vámi ještě nikdy nikomu neřekl. Pak můžete najít i takový homeopatický lék, který bude léčit nejen to, co se děje v jeho těle, ale i to, co se děje v jeho duši. Co se děje s jeho chováním, cítěním, emocemi. Takový lék, který může významně ovlivnit další část jeho životní cesty. Otevřít oči. Podívat se na svět z jiného úhlu. Opustit předsudky. Stereotypy. Léčit bolesti. Nadbytečné útvary. Špatné funkce. Někdy i napravit zdánlivě nenapravitelné.

Najít takovýto lék – similimum – je ideálem každého homeopata. I některých klientů.

Když tedy jako homeopat vyberete klíčové symptomy, typické pro člověka, který sedí před vámi, hledáte je v knihách. Každé Homeopatické repertorium, kniha, se kterou práci začínáte, má symptomy těla i mysli poskládané podle abecedy v rubrikách. V kapitolách jako Mysl, Hlava, Končetiny, Břicho, Generálie atd. většinou najdete, co hledáte. Tak vše sepíšete a opíšete si léky, které se ve vybraných rubrikách vyskytují. Pak hledáte v dalších knihách. Třeba v některé z Materií medik. Až najdete podobný obraz léku, který odpovídá symptomům i současnému obrazu klienta. A lék se může podat. Tato fáze někdy trvá chvíli, jindy týden, měsíc a v některých případech i roky.

V poledne mám dnešní první úvodní rozhovor s novým klientem za sebou. Vzala jsem si dva týdny na rozmyšlenou, než vyberu symptomy, udělám repertorizaci, pročtu knihy a rozhodnu se pro postup a pro lék. Nechci nic uspěchat. Je třeba nechat nové informace „uležet“. Přebytečné nebo zmatečné odfiltruje čas. Jádro zůstane a s tím pak budeme pracovat. Je to dobré i pro klienta. Věci se vlastně začaly dít dávno předtím, než přišel. Něco v sobě zpracoval. Rozhodl se. Přišel. A dostal ze sebe to, co ze sebe dostal. Ulevilo se mu. Velkou část práce na sobě samém má za sebou. Udělal ji s mou pomocí. Někdy vůbec není nejdůležitější podat lék…

Získal naději. Začíná vidět jinak. Ale potřebuje čas na zpracování. Také proto teď počkáme. Je to jeho volba. Jeho cesta. A jeho zodpovědnost. A já mu v tom budu pomáhat, bude-li mou pomoc chtít.

Větrám. Jsou objednaní ještě další dva lidé. Jedna nová klientka, to je tak na tři hodiny. A jedna kontrola. Ta snad bude kratší. Tolik lidí normálně v jednom dni nebývá, ale oni prostě jindy přijít nemohli a já peníze potřebuju.

V tomhle městě tvoří podstatnou část mé klientely Ukrajinky. Jsou to výborné klientky. Léčba se nám také většinou daří. Homeopatii dobře znají ze své země, kde měla na rozdíl od nás víceméně nepřerušenou tradici. Nemusím vysvětlovat, jak to probíhá. Věří mi. Nejsem pro ně šarlatán.

Přichází paní Aljona. Sleduji její gesta, pohyby, mimiku. Gesta prozradí víc než slova, řeč těla je pravdivější. Vždycky se směju, když se klientů ptám, která že to ruka či noha je před těmi třeba třiceti lety bolela a oni skoro dotčeně odpoví, že už si to nepamatují. Ale jejich automaticky vystřelená ruka už o pár sekund dřív před slovní odpovědí ukazuje, na které straně to bylo. Paměť těla funguje spolehlivě, jen je třeba se dívat.

Dnes je to akutní. Rozvíjející se pásový opar, včera diagnostikovaný lékařkou. Rhus toxicodendron! Střílím lék bez repertorizace a zdánlivě od boku, ale předpis je založený na zkušenostech. (Stejně mi to nedá a zkontroluji si symptomy v Materii medice, nerada bych se mýlila.) Lék rozpustit ve vodě a brát po lžičkách, často. Pokud do zítřka večera nenastane zlepšení, ať mi hned volá.

Vracím se k uplynulé době, neviděly jsme se čtvrt roku. Chci vědět, jak zabral minulý lék. Usmívá se. Vypadá svěže, mladě. Smutek po úmrtí v rodině a špatný spánek jsou pryč. Léčba probíhá správně. Podle homeopatických zákonů zevnitř ven, od závažnějšího k méně závažnému. Od mysli k tělu. Mám radost. Lék možná někdy zopakuji, ale dnes ještě ne. Loučíme se. Za chvíli přijde další.