Fučíkovi chtějí vzhůru

Nakrátko ostříhaná Zuzana Kárová se svými pevnými botami, batůžkem a šusťákovou bundou vypadá jako průzkumnice z džungle. A jejím terénem také džungle je. Zuzana se pohybuje ve světě, kam se běžný občan nedostane. Ostřílela se v chudinských a menšinových ghettech, která vyrůstají na periferiích českých měst. Nyní pracuje pro Střep, sdružení na ochranu dětí. A patří mezi těch pár odborníků, kteří upozorňují na to, že chudoba, ponížení a vztek za hradbami ghett začínají být výbušnou směsí. Jako ve Francii. Autem to z kladenského centra trvá půl hodinky. Společensky je to ale posun o pár světelných let. Blok domů v průmyslové zóně ve Velvarské ulici vypadá uboze a poničeně. Tady teď bydlí Fučíkovi. Zuzana, která mne za nimi poslala, je považuje za velmi zvláštní rodinu. Tihle Romové se totiž snaží žít podle zásady čikatar het, což znamená: dostat se z bahna.

Sklepní dítě

Zuzana tuhle rodinu poznala, když se Marice a Robertovi narodil Dominik, páté dítě. Tehdy byli zadlužení a vznášela se nad nimi hrozba stěhování do proslulého kladenského Masokombinátu, kam magistrát posílá neplatiče. „Při porodu jsem byl sám a měl jsem docela nahnáno,“ popisuje Robert noc, kdy do sklepního brlohu, kde s dětmi žili, nestihla dorazit záchranka. Roli porodníka sehrál dobře. Jinak se jim ale moc nevedlo. Sklepní dítě Dominik putovalo do kojeneckého ústavu. Do kojeňáku ho měly následovat i…