Před 5 lety

Zatímco při psaní o rozpočtu před deseti lety nešetřil komentátor Respektu naivní chválou „prozíravosti a šetrnosti“ tehdejšího ministra financí Kočárníka, pět let nato – i díky zkušenostem z následků kočárníkovských fint – už z rozpočtových analýz čiší poučenější tón. „Vláda oznámila, že plánuje rozpočtový schodek přes padesát miliard korun. A bude to samozřejmě víc: pro letošek plánovala čtyřicet a nakonec jich bude sto,“ čteme v Respektu ze září 2001.

„Přichází i další zajímavé zprávy – nemá cenu spořit, protože inflace překročila i ty nejvýhodnější úroky pro vkladatele. Naopak se vyplácí utrácet, protože jsou k mání levné úvěry a koruna má výhodný kurz. Všechny tyto zprávy říkají jediné: zdejší společnost s vážně míněnou ekonomickou obnovou a hledáním odpovědnosti ještě nezačala. A je to vina vlády. Kabinet Miloše Zemana změnil po svém nástupu chybné strategie Klausových týmů. Privatizoval banky a vyčistil kapitálový trh. To byla úspěšná reforma. A šlo udělat ještě mnoho dobrého: provést nutnou penzijní reformu, podpořit projekty do vzdělávání a moderních technologií, omezit byrokracii a daně pro drobné a střední podnikatele… Tady všude ale sociální demokraté udělali pravý opak. Možná je k tomu vedl nepochybně správný postřeh: úspěch politiky podporující sebevědomí občanů škodí politikům. Majetní a podnikaví lidé přestávají být závislí na vládních sociálních dávkách a objevují sebevědomí, se kterým mohou ministry nutit, aby poctivě sloužili veřejnému zájmu.Něco takového nemohou tradičně smýšlející socialisté potřebovat. Proto jejich politika nepodporuje odpovědnost občanů ani jejich naděje do budoucna. Rozumnější se zdá utrácet a žít ze dne na den. Vždyť je tak svůdné věřit, že o vlastní budoucnost se nemusím starat sám, ale že mi šťastné zítřky zajistí vláda osvícených stran.“

Respekt č. 37/2001