Kasina s imunitou, špioni bez kontroly

I u nás si 11. září před pěti lety pamatují skoro všichni. Ten šok při pohledu na věže Dvojčat hroutících se v přímém televizním přenosu a pocit, že nic už nebude jako dosud. Jak jsme na tom dnes? Ta otázka je naléhavější, než diktuje samotné výročí. Stačí se podívat do novin z posledních týdnů. Zmařený únos letadel ve Velké Británii. Nevydařený útok na příměstské vlaky v Německu. Devět zatčených v Dánsku, kteří nakupovali materiál pro nálože. Jako by se evropská smyčka stahovala. V Česku se teroristický útok neudál ani před pěti lety, ani teď, ale jeho riziko nikdo nebagatelizuje. A každého zajímá, zda jsme po letech příprav ve větším bezpečí, nebo ne.

Jinde to tak chodí

V USA si to minulý týden vyříkávala vláda a opozice. Bílý dům vyrukoval s aktualizovanou Národní strategií pro boj s terorismem, která v nejstručnějším shrnutí říká: „Amerika je bezpečnější, ale ještě nejsme v bezpečí.“ Demokraté to ve svém dokumentu – a na začátku kongresové volební kampaně – vidí samozřejmě jinak: „Roky neúspěšné republikánské politiky učinily Ameriku méně bezpečnou a méně schopnou účinně bojovat s terorismem.“ U nás panuje po tříměsíčním bezvládí celkem logicky chaos, takže argumentační přetahování vlády a opozice nemá velký smysl. Máme ale k dispozici aktualizovaný (pro léta 2005–07) Národní akční plán boje proti terorismu, dokument signovaný…