Pokorně, prosím

V závalu převratných událostí by ta zpráva neměla zaniknout – Česká televize odvolala moderátora Událostí a komentářů Davida Borka, protože prý nezvládl rozhovor s ministerským předsedou. Podle šéfa zpravodajství Zdeňka Šámala svého hosta příliš často přerušoval, neoslovoval titulem premiér, ale jen pane Paroubku a navíc polemizoval, ačkoli když chci „polemizovat, musím být sám dostatečně teoreticky připraven“.

Když jako šéfredaktor vysíláte za jedním z nejvyšších ústavních činitelů redaktora, aby udělal rozhovor, znamená to, že je to ten nejlepší, co máte. A pokud tento elitní novinář není opakovaně „teoreticky připraven“, má dostat palec dolů jeho šéf. Kdyby redaktor vedl špatně jeden rozhovor (světe, div se, děje se to každému), má ho šéf seřvat mezi čtyřma očima a navenek se za něj bít do posledního dechu. Ani jedno se nestalo. Redaktor byl totiž připraven více než dostatečně, o čemž si můžete přečíst na straně 9.

V čem bylo interview tak zvláštní? Pouze ve srovnání s ostatními zdejšími televizními debatami. Ty jsou většinou k politikům tak strašně pokorné a devótní, že když někdo trochu více zvedne hlavu, skutečně to tluče do očí. Nejde o to být neslušný, ale provokativní a snažit se získat odpověď. Pro srovnání také v tomto čísle uvádíme jeden příklad z Británie, za který by zřejmě v ČT novináře nevyhodili, ale dali rovnou pro jistotu zastřelit.

Po vyhazovu Borka a zásahu politiků proti němu volal v Lidových novinách jiný novinář, Ondřej Aust. Přání se mu splnilo. I Aust, vyčítající Borkovi nedostatečnou pokoru, vyšel ze srovnání – a to se svým někdejším kolegou z BBC Václavem Moravcem, kterého dává za vzor. Co je ale horší – přerušování premiéra, nebo strach položit hostovi zásadní otázky? Václav Moravec měl například ve studiu bývalého premiéra Miloše Zemana těsně poté, co mu vyšla kniha Jak jsem se mýlil v politice, která byla plná urážek, osobních útoků, doslova „kágébáckých“ pomluv a lží, jež se rozebíraly ve většině novin. Václav Moravec jen připomněl, že se kniha prodává lépe než Harry Potter, a pak se zeptal: „Charakterizoval jste se jako velmi a veskrze líný člověk. Jak to jde dohromady s tím, že jste de facto pracujícím důchodcem, který píše knížky?“ To se Zeman určitě zapotil.

Nejde o to zde dokazovat, že Václav Moravec dělá velké chyby. Daly by se zmínit i přednosti. Otázka pouze je, proč se za jeden prohřešek vyhazuje a za jiný nikoli. Není to náhodou v tom, že k Moravcovi se politici jako Jiří Paroubek, Miloš Zeman či Miroslav Grebeníček těší, a tudíž si nestěžují, zatímco Borek jednoho z nich rozčílil?

Česká televize má nepříjemnou vlastnost – vše, kvůli čemu si člověk začne říkat, že plní dobře svou veřejnoprávní službu, za chvíli zruší nebo vezme zpátky. Začalo to kdysi vyhazovem reportérů, co nachytali Zemana kšeftovat s ministerskými křesly v Bamberku, prozatím posledním kouskem bylo stažení Davida Borka z obrazovky.