Gripeny za miliardy ano, mír za miliony ne

Evropa posílá osm tisíc vojáků do Libanonu, protože tam jde i o její bezpečnost. Češi jsou smutní: rádi by na mír přispěli, ale jsou po velkých nákupech a zrovna nemají čím.

Politici v Bruselu se sice nedohodli, zda budou mít jejich vojáci právo odzbrojit jednotky Hizballáhu, vlastně ani nezaujali k napjaté situaci na hranicích nějaký jasný politický postoj. Český náměstek ministra zahraničí Jaroslav Bašta na jednání slíbil, že by se čeští vojáci mohli na mírové operaci podílet.

Na nic, ale naše

Podle Bašty bychom mohli do Libanonu poslat tak padesát až sto vojáků. Víc nám prý nedovoluje ani stav armády, ani finance. Pokud jde o situaci českých vojsk, má pravdu, skoro padesátitisícová tuzemská profesionální armáda nemá víc než tisícovku vojáků, kteří jsou vycvičeni ke spojenecké pomoci v zahraničí a skoro všichni dnes slouží v misích od Kosova až po Afghánistán. Pokud jde o finance, má Bašta formálně taky pravdu, armádní rozpočet je rok co rok seškrtáván a peníze prý nejsou.

Jeho slova ale zároveň usvědčují tuzemské politiky a stratégy z varovné nezodpovědnosti. Jen namátkou, sedmdesát miliard vynaložených na nákup prakticky nepotřebných gripenů a podzvukových stíhaček L-159 by nám umožnilo postavit minimálně desetitisícový kontingent jednotek schopných operovat v zahraničí. České ministerstvo obrany vydalo už před čtrnácti lety tzv. bílou knihu modernizace armády. Ta slibovala postavit do deseti let profesionální…