Když příroda přestane fungovat

V debatách o globálním oteplování se hovoří hlavně o tání ledovců, o nebezpečích pro přímořské oblasti, o potápějících se pacifických ostrovech. Málokdy však přijde řeč na Afriku, světadíl, který podle mnoha odborníků na klimatické změny doplácí nejvíce. Jeho obyvatelé na vlastní kůži zažívají ekologické důsledky průmyslového rozvoje vyspělého světa, především Evropy a Severní Ameriky. Aniž by ovšem ochutnali blahobyt, který ekonomický růst do těchto oblastí přinesl.

„Dříve déšť přicházel už v únoru, v posledních letech na něj čekáme až do června. A už v srpnu náhle přestane pršet,“ cituje společnost BBC paní Suufee, dvaašedesátiletou vdovu z centrální Etiopie. Kratší období dešťů znamená výrazně menší úrodu, čímž nejvíc trpí chudí farmáři: „Před třiceti lety má sklizeň zajistila rodinu na dva roky, synovi kvůli nepravidelným dešťům vystačí už jen na sedm měsíců,“ doplňuje pan Mangesha, dvaaosmdesátiletý rolník ze severu téže země.

Sucho a nepravidelné srážky ohrožují i farmáře v oblasti Sahelu jižně od Sahary, na východě a na jihu kontinentu. Afrika se tak humanitárním krizím nevyhne ani v příštích desetiletích.

Některé vesnice si umí poradit

Zatímco v bohatších částech světa fungují sociální záchranné sítě a lidé mají dost prostředků na pojištění a alespoň částečnou ochranu před katastrofami, zůstávají Afričané vystaveni rozmarům přírody bez jakéhokoli zabezpečení. Nadále žijí v naprosté závislosti na místním…