Vídeň souzní s Berlínem

Když svého času Rakousko měnilo poznávací značky automobilů z černých s bílými písmeny na bílo-černé, nastal problém. Jak to zaonačit, aby nevypadaly jako německé? Díla se chopil proslulý výtvarník Friedensreich Hundertwasser a jeho návrh i v nové podobě individualitu zachoval. Rakouská obsese z vymezování se vůči Německu může působit tvrdošíjně, někdy snad i komicky. Přitom se projevovala i v rovině spolupráce v Evropské unii. Jenže ta doba už minula. To je snad nejvýraznější bod bilance šestiměsíčního rakouského šéfování v evropské pětadvacítce. I když za předsednictví Vídně byla dosažena konečná dohoda o rozpočtovém rámci do roku 2013 anebo kompromis týkající se směrnice o službách, hlavní téma – osud evropské ústavní smlouvy – zůstalo viset ve vzduchu. Verdikt byl přesunut na dobu německého předsednictví, které začne v lednu 2007. Souznění Rakušanů a Němců ve věci euroústavy a nutnosti zachránit aspoň některé části původního návrhu bylo zjevné – obě vlády snad vůbec poprvé od společného členství v EU zaujaly v nějaké věci stejné stanovisko. Bylo zjevné natolik, že se už ozvaly hlasy varující před vznikem údajné osy Berlín-Vídeň.

Zkušenosti Rakouska jsou zajímavé i pro Prahu. Vždyť historicky první české předsednictví v roce 2009 se blíží a můžeme se poučit u země srovnatelné svou velikostí, významem i politickou kulturou. Jaké vlastně druhé rakouské předsednictví v Evropské unii bylo? Splnila Vídeň cíle, které definovala jako své priority?
…