Proč jsou Američani nejlepší

Známý britský fyzik Stephen Hawking píše ve svých pamětech, že když se narodil počátkem roku 1942 v univerzitním městečku Oxford, bylo to jedno z nejbezpečnějších míst na světě. Přitom zuřila válka a na většinu německých i britských měst často padaly bomby. Existovala ale nepsaná dohoda, že Messerschmitty se vyhnou Oxfordu a Cambridgi, zatímco britské letectvo nechá na pokoji Heidelberg a Göttingen. Tak uvažovali váleční lídři: i kdyby válka totálně zničila celou Evropu, nejskvělejší vědecká centra na světě přežijí.

Průměrného Evropana proto možná poněkud šokuje zjištění, že v současnosti je z dvaceti nejlepších světových univerzit 17 ve Spojených státech a jenom dvě v Evropě. Univerzity v Heidelbergu a Göttingenu, které britské letectvo ušetřilo, nejsou ani v první šedesátce.

Jde to i bez bohatého tatínka

V čem spočívá obrovský úspěch amerických univerzit? Zejména v jejich schopnosti přežít bez státní pomoci. Z deseti nejprestižnějších amerických vysokých škol je devět soukromých, státní je pouze University of California – Berkeley.

Příjem soukromých univerzit obvykle plyne ze tří hlavních zdrojů: ze školného, z výzkumu a z darů fyzických osob. Školné přitom není nijak symbolické, pohybuje se mezi dvaceti a čtyřiceti tisíci dolary za školní rok a každoročně průměrně vzroste o více než 1000 dolarů. Není ale pravda, že by na soukromých školách nemohli studovat lidé z chudších vrstev. Univerzita má dost peněz na to, aby formou…