Paní učitelce s láskou

Politické procesy z 50. let byly v pořádku, do koncentráků šli jen ti, co si to zasloužili, a Klement Gottwald je mimořádný politik. To jsou názory kandidátky na poslankyni a šéfky pražské organizace komunistické strany Marty Semelové. Tedy nic překvapivého. Paní Semelová ale zároveň učí na pražské základní škole. Respekt o jejím působení ve školství napsal článek Krásné šibenice Marty S. a po jeho zveřejnění položil čtenářům na www.respekt.cz následující otázku: Mají učitelé „po práci“ právo na jiný názor, anebo je pro ně nějaká hranice? A jak tuto hranici stanovit a ohlídat? Zde je zlomek debaty.

Na vlastní názor má právo každý. V článku pana Kovalíka však nejde o názor, ale o překrucování skutečností o komunistickém režimu. Paní ředitelce Bolfové nedošlo, že její podřízená nejspíš porušila zákon o komunismu jako zločinecké organizaci – a nejen že by neměla dál učit, měla by jít do basy.

Alois Hlavička

–

Asi by mi příliš nevadilo, kdyby tato s. učitelka učila např. matematiku nebo chemii (i tak bych si ale dala velký pozor na to, co při hodinách dětem vykládá). Nikdo mi však nevymluví, že při hodinách občanské výchovy, vlastivědy, dějepisu apod. se dokáže oprostit od svých pravých názorů. Navíc se takoví lidé projevují jako fanatici, kteří naopak považují za určité poslání šířit tu svoji „pravdu“. Nedopustila bych, aby taková osoba měla na mé dítě jakýkoli vliv!

Lenka…