Najít úkol v Bagdádu
Tři roky po invazi zabředl Irák do násilí a Amerika do nejistoty. Přitom odporu vůči intervencím se chytají i takové režimy, jaký vládne v Súdánu.
Tři roky po invazi zabředl Irák do násilí a Amerika do nejistoty. Přitom odporu vůči intervencím se chytají i takové režimy, jaký vládne v Súdánu.
„Není-li tohle občanská válka, pak jen Bůh ví, co občanská válka je,“ prohlásil šéf první vlády posaddámovského Iráku, proamerický Ajád Aláví. Charakterizoval tak situaci, kdy denně umírá nejméně padesát lidí a jednotlivé skupiny si vytvářejí své areály. „Nesouhlasím,“ odpověděl George Bush. „Všichni uznáváme, že tam panuje sektářské násilí, ale občanská válka tam neprobíhá.“ Svět reflektuje třetí výročí invaze do Iráku, především její neúspěchy a oběti, ale v obecné debatě jako bychom se přenesli o čtrnáct let nazpět, byť s trochu jinými znaménky.
V březnu 1992 běžel spor o to, zda v Bosně začíná občanská válka, nebo jde o srbskou agresi. Nebyl to spor akademický. Je-li to válka občanská, izolujme ji a vyhlasme embargo proti všem stranám konfliktu, zněl tehdy většinový názor. Intervence Západu tak přišla až po třech letech a desítkách tisíc obětí. Podobně dnes v Iráku, byť tři roky po intervenci Západu. Rozbíhá se tam občanská válka, nebo jde o souběh protiokupační rebelie a teroristů al-Káidy? Ani tento spor není akademický. Je-li to občanská válka, nepřehledný konflikt šíitů, sunnitů a Kurdů, boj vášní etnicity, tribalismu a věrouky, nic s tím nenaděláme a bude nejlépe Irák co nejrychleji opustit. Tak zní názor, který získává na síle nejenom v Evropě, ale podle…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu