Ptačí starosti

„Tak, dobrou chuť!“ popřál svým hostům se širokým úsměvem ministr zemědělství Jan Mládek první březnovou středu, než se před televizními kamerami pustil do jedné z mnoha kuřecích dobrot. Jeho spolustolovníci na mimořádné propagační snídani ani nepotřebovali pobízet. Šlo vesměs o zdejší velké zpracovatele drůbežího masa, kteří přišli na ministerstvo, aby po vzoru dávných ochutnávačů přesvědčili veřejnost o naprosté zdravotní nezávadnosti svých lahůdek. U Mládkova stolu vládla pohoda, všem byl na hony vzdálen strach obcházející české konzumenty kuřecího masa, které média denně bombardují zprávami snad o každém uhynulém opeřenci v okolí mnoha tisíc kilometrů. Ať už je tato kolektivní hysterie z chřipky oprávněná či ne, vyvstává s ní otázka, jak na tuzemské drůbeží podnikání dopadne smrt prvního nakaženého zvíře u nás.

Atomová drůbežárna

„Když může demonstrativně pojídat kuřecí i prezident Chirac, tak proč ne my?“ říká jeden z účastníků snídaně u Mládka na dotaz, zda je vzhledem k neznámým rizikům takové uklidňování lidí zodpovědné. „A vůbec – řekněte mi, kde ve světě je drůbeží maso zdrojem nákazy, no kde?“ dodává šéf Agrární komory ČR Jan Veleba. No třeba v Asii, v Turecku – prostě všude tam, kde se lidé virem nakazili. Po této odpovědi pan Veleba rychle končí hovor. Asi mu došly argumenty. Vždyť i sám ministr Mládek jako první…