Do Polabí míří bagry

V dobách ledových se toky velkých českých řek ani zdaleka nepodobaly zkroceným plavebním kanálům dolní Vltavy a středního Labe. Tání sněhových polí na promrzlých půdách, které nepřijímaly vodu, způsobovalo četné povodně. Vznikaly složité říční systémy tzv. divočících řek složené ze spleti paralelních koryt, která se rychle zanášela sedimenty, překládala své toky a vytvářela celé štěrkové a pískové pláně, které jsou mimořádně dobře vyvinuty hlavně na Labi mezi Pardubicemi a Mělníkem.

Výsledkem této velkolepé říční činnosti je jeden velký ložiskový pás, který se naneštěstí kryje s osou „zlatého pruhu země české“. Tedy s těmi nejúrodnějšími půdami v Polabí a dolním Povltaví, kde zemědělská činnost trvá téměř bez přestávky již sedm tisíc let. Další tisíce let by mohla trvat, pokud bude na čem sít. O těžbu v říčních nivách má zájem několik velkých a řada drobných firem.

Těžba říčních štěrků a písků je plánována na více než třiceti lokalitách. Požadavky na zábory půdy jsou mimořádně velké a dosahují až kolem sedmi čtverečních kilometrů na jeden provoz! K tomu je nutné přičíst plochy nových komunikací, manipulačních prostorů a úpraven či alespoň rozšiřování současných cest a parkovišť.

Nové Třeboňsko?

Koncem ledna proběhlo v Bohušovicích nad Ohří nedaleko od Terezína referendum o těžbě písku. Hlasovat přišlo přes tisíc lidí, což je nadpoloviční většina. Pro těžbu…