Maraton českého komisaře v Bruselu

Před rokem odešel Vladimír Špidla řídit Evropu a je na čase podívat se, jak se mu při tom daří.

„Na Bruselu se mi hodně líbí, že na malém prostoru vedle sebe žije tolik lidí různých národností a že i když má každý jiný pohled na svět, vzájemně se nakonec dokážou dohodnout a fungovat spolu,“ říká komisař Špidla pevně usazený do svého černého koženého křesla v devátém patře nově rekonstruovaného sídla Evropské komise a pozoruje přitom z okna město. Za zády mu visí obraz plný lidských tváří doplněných heslem Evropa blíže lidem. Standardní kancelář model „bruselský byrokrat“ s několika květinami, evropskou vlajkou a zelenou palmou v rohu připomíná původ svého majitele obrazem Prahy. A jeho současnou agendu lze vytušit z fotografie nedávného bruselského maratonu proti diskriminaci, na které je zachycen ve sportovním dresu s dalšími úředníky Komise.

Bez žen to nepůjde

Rok po Špidlově nástupu do funkce se jeho příznivci i odpůrci shodnou na jednom: o dříve spíše opomíjeném rezortu sociálních záležitostí se po nástupu bývalého českého premiéra začalo v Bruselu více mluvit. „Daří se mu nastolovat zajímavá témata. Když veřejně vystupuje, dělá to na rozdíl od některých svých kolegů s pokorou a respektem,“ hodnotí Špidlovo působení šéfka vlivného bruselského think tanku Lisabonská rada Ann Mettlerová. Jako příklad úspěšné agendy uvádí popud k diskusi o stárnutí evropské populace a popis dopadů tohoto…