Koláček na mostě

Éra divokého postkomunistického Východu se tady opět posunula o kus ke svému konci. I takto optimisticky lze číst zprávu, že si čtveřice manažerů Mostecké uhelné společnosti koupila firmu od dosavadního vlastníka – společnosti Appian. Peníze si na to podnikatelé půjčili od Československé obchodní banky. Takže teď už víme, že naše druhé největší hnědouhelné doly vlastní pánové Antonín Koláček, Luboš Měkota, Vasil Bobel a Petr Pudil. To je velký rozdíl oproti Appianu, jehož údajné „americké vlastníky“ nikdo nikdy neviděl. I vrabci na střeše si ale přitom šuškali, že opravdovými majiteli Appianu jsou Koláček a spol. Tedy lidé od počátku podezřívaní z toho, že si Mosteckou coby její státem dosazení správci koupili v „divoké privatizaci“ za peníze vytažené právě z pokladny dolů, které měli spravovat. Čtveřice ale své finanční machinace dělala tak šikovně, že jí nikdo nic nezákonného nedokázal, a nynější půjčka od banky věc geniálně završuje: všechny nejasnosti kolem privatizace jsou smeteny pod koberec. Místo podezřelých kombinátorů neprůhledné společnosti tu před námi Koláčkovci najednou stojí proměněni v seriózní podnikatele mávající naprosto čistými penězi z úvěru od velké zavedené banky. Takže můžeme jásat nad zázrakem a těšit se z toho, že naši uhlobaroni vykročili ve stopách amerických miliardářů devatenáctého století, jako byl John D. Rockefeller, kteří se vypracovali z drsných začátků na respektované businessmany a filantropy? Ne tak…