Rok po tsunami na Srí Lance: suť byla z ulic odklizena a město Galle pulzuje každodenním životem, ale pro tisíce rodin se nic nezměnilo.
Trosky domů, mrtvá těla, křik, pláč, zoufalství. Tak vypadalo jižní a východní pobřeží Srí Lanky dopoledne 26. prosince 2004. Když jsem dorazil do Galle, největšího města na jihu ostrova, chyběly základní potraviny, pohonné hmoty, nefungovalo spojení s metropolí Colombem. Nemocnice, které nesmetla voda, byly přeplněné stejně jako márnice. V džungli byly hloubeny masové hroby a nad oblastí se vznášel mrtvolný zápach. Vlna tsunami zabila na Srí Lance přes 30 tisíc lidí, téměř milion se ocitl bez střechy nad hlavou. Rok od tragédie většina z nich stále nemá nový domov. Tak vyznívá připomínka přírodní katastrofy, která před rokem plnila světová média, ale dnes už leží v lehkém zapomenutí.
Výmluvy nepomohou
Zmatek provázel dodávku humanitární pomoci na Srí Lanku od samého počátku. Letadla se záchrannými týmy, zdravotnickým materiálem, stany, přikrývkami i pitnou vodou přilétala z celého světa jedno za druhým, distribuce ale vázla. V jednu chvíli dokonce na letišti v Colombu došly pohonné hmoty. Chyběla koordinace a vše dodnes komplikuje neuvěřitelná byrokracie. A omluvou nemůže být ani skutečnost, že Srí Lanka je de facto socialistickým státem.
Hikkaduwa, Patharajagama, Galle. Desetitisíce lidí i rok po katastrofě žijí ve stanových táborech. Z 90 tisíc domů, které bylo nutné nově postavit,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
