Eco to umí prodat

V nedávné hitparádě intelektuálních veličin se Umberto Eco umístil hned na druhém místě za Noamem Chomskym. Oba jsou mimo jiné filozofujícími jazykovědci, soubor Ecových odborností však takové vymezení značně přesahuje. Své první vědecké práce z padesátých let věnoval středověké estetice, počátkem šedesátých let zkoumal poetiku a možnosti interpretace modernistických románů (zejména J. Joyce) a pak jeho literárněvědný zájem upoutala masová kultura a její hrdinové (zejména J. Bond). Jeho učenecká dráha budí respekt, sotva by mu však zajistila všeobecnou proslulost. Američan Chomsky má díky své ostré kritice kapitalistických pořádků také hodně obdivovatelů, ale italskému vědci se svou popularitou zdaleka nevyrovná. Věhlas Umberta Eca nepramení z žádných světoborných idejí, jak by se na předního myslitele slušelo. Nejširší vrstvy jej znají především jako zábavného romanopisce, který umí bravurně balancovat na hraně odtažité učenosti a svěže vulgární lidovosti. Tuto schopnost prokázal i ve svém zatím posledním románu Tajemný plamen královny Loany, který česky vydalo nakladatelství Argo.

Strategie bestselleru

Beletristické ostruhy si Umberto Eco (nar. 1932) vydobyl poměrně pozdě, táhlo mu na padesát, ale už první román Jméno růže se v roce 1980 zařadil mezi nejúspěšnější světové bestsellery. Méně zkušené čtenáře autor oslnil kulturněhistorickou erudicí, jež dodala thrilleru z éry…