Do Chorvatska bez pasu
Může to znít trochu nečekaně: za poslední dva měsíce se už potřetí dovídáme, že se Evropská unie hodlá v budoucnu rozšířit o státy, které byly až dosud vnímány spíše v souvislosti s válečným běsněním. Nadějnými čekateli na členství se staly Bosna a Hercegovina, Chorvatsko a Makedonie, jednání mají na dosah také Srbsko, Černá Hora a Albánie.
Může to znít trochu nečekaně: za poslední dva měsíce se už potřetí dovídáme, že se Evropská unie hodlá v budoucnu rozšířit o státy, které byly až dosud vnímány spíše v souvislosti s válečným běsněním. Nadějnými čekateli na členství se staly Bosna a Hercegovina, Chorvatsko a Makedonie, jednání mají na dosah také Srbsko, Černá Hora a Albánie.
Opravdu Balkán?
Horečná evropská diplomacie na Balkáně se může na první pohled jevit překvapivě, zvláště při vzpomínce na hrůzy války v bývalé Jugoslávii, která skončila před pouhými deseti lety. Konflikt provázený etnickými čistkami za sebou nechal jen v Bosně a Hercegovině okolo sto tisíc mrtvých a přes dva miliony uprchlíků, hospodářství se v podstatě zhroutilo a třeba průmyslová produkce klesla o celých 90 %.
Evropská unie má navíc své vlastní starosti: na jaře se zadrhlo schvalování Evropské ústavy, bez níž není další rozšiřování možné institucionálně zajistit. Členské země se nedokážou shodnout na rozpočtu a patová situace ohrožuje mimo jiné hladký přísun dotací, na které si po svém přistoupení brousí zuby nové členské země, včetně České republiky. Hlavní tahouni evropské integrace mají ekonomické problémy a schopnost financovat další rozšíření je pochybná. Veřejné mínění v EU je kromě toho všeobecně proti přijímání dalších členů, a v některých zemích by se takový krok neobešel bez dalšího referenda s velmi nejistým výsledkem.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu