Je tu další Kajínek

Už pár hodin po útěku dvou odsouzenců z borské věznice tohle úterý se začaly z médií řinout poplašné zvěsti líčící Romana Čabradu a Rostislava Roztočila jako nebezpečné vrahy. U druhého z nich to byl přitom nesmysl – ale nedalo se s tím pohnout. Žádný zdroj nezmínil, že dlouholetý emigrant Roztočil sedí od roku 2000 za třicet let starý, velmi nejasný a velmi podivně vyšetřovaný incident, ve kterém měly pravděpodobně prsty i tajné služby tehdejšího Československa. To vše bude teď nepochybně zvažovat i vydávací soud v Německu, kde uprchlíka v sobotu zadržela policie.

Egypťan, který zmizel

S uprchlíkem jsem několikrát hovořil ve vězení. Působil dojmem spíše ostýchavého, nevýrazného člověka bez stopy sklonů k agresivitě. Snažil se žít tak, jako předtím dlouhá léta v německém exilu: aby nepůsobil potíže ani ostraze, ani spoluvězňům. Pečlivě si budoval postavení „slušného vězně“.

Jeho obraz před emigrací je problematičtější. Taxikář, který si v komunistické Praze přilepšoval „vekslováním“, byl několikrát stíhán za drobné prohřešky proti „socialistickému vlastnictví“ – vesměs zpronevěry tržeb –, a kdyby neemigroval, musel by z téže příčiny nastoupit krátký trest. Po odchodu na Západ nechal tyto způsoby za sebou a už se k nim nevrátil.

Proč se tedy nakonec tento muž ocitl v roce 2000 za mřížemi s označením vrah? Stalo se…