Připomeňme si

Generál Rudolf Pernický, jeden z hrdinů druhé světové války, dostane podle médií nejvyšší tuzemské vyznamenání. Hrad sice zatím tuto informaci oficiálně nezveřejnil, ale generál se ji dověděl minulý týden, krátce poté, co mu lékaři amputovali nohu nad kolenem. „Je to pro mě velká pocta,“ komentuje vyznamenání lakonickou větou v telefonickém rozhovoru.

Bohužel je to pro něj jediná dobrá zpráva v trapnostech, které ve vztahu k výsadkáři a dlouholetému vězni komunistických žalářů projevuje ministerstvo obrany. Instituce, od které očekává generál na sklonku života vyjádření určité úcty a pomoci ve stáří. Zjednodušeně řečeno, generál je prakticky bez domova, ten mu dnes představuje nemocniční pokoj na kardiologii v Ústřední vojenské nemocnici a spojení se světem mu zajišťuje ošetřující lékař Jiří Pudil.

Ještě před třemi lety byl generál optimistou. Doufal, že se přestěhoval do svého posledního bydliště – nově otevřeného Domova pro válečné veterány. Dostal pokoj, mezi dvacítkou veteránů si našel pár přátel – hlavně dalšího výsadkáře Jana Babince. Jenže letos na jaře se pro oba muže začal zase měnit život. Ministerstvo obrany rozhodlo, že v domově nemohou bydlet veteráni, kteří se o sebe neumějí postarat. Což je u lidí starších osmdesáti let absurdní.

Rudolf Pernický i Jan Babinec nakonec přijali nabídku ministerstva obrany a přestěhovali se do pražského Hospice…