Fotbalový rozhodčí Vladimír Pastyřík dostal osmiměsíční podmínku za to, že pískal zápasy ve prospěch těch, kteří ho uplatili. Odsouzenec se ale odvolal, takže verdikt je zatím nepravomocný. Přesto i v tomhle „nehotovém“ stadiu stojí návrh české justice na spravedlnost pro Pastyříka za zamyšlení. A to nejen proto, že je to po několika osvobozovacích rozsudcích vůbec první reálný trest vynesený v táhnoucím se a široce rozvětveném skandálu korupce mezi zdejšími fotbalovými funkcionáři.
Vedle fotbalového koníčku byl Pastyřík normálním povoláním policista. Mají-li vyšetřovatelé i soudkyně pravdu v přesvědčení o jeho vině, spáchal úplatkářský sudí atentát na podstatu obou svých profesí. Tou podstatou je důvěra v platnost pravidel a ve vládu zákona. Podrývat něco takového je těžký, společensky nebezpečný zločin. Pastyřík za něj dostal stejnou „pálku“ jako ve stejný čas souzený mládenec, který v jabloneckém autoservisu ukradl několik náhradních dílů v hodnotě dvacet tisíc korun.
Soudkyně Markéta Polanecká nechce svůj verdikt komentovat, prý se řídila platnými zákony. To nepochybně ano – ale něco je tu špatně. Cit pro spravedlnost říká, že brát úplatky za zneužití svěřených pravomocí je závažnější zločin než obyčejná zlodějna. Zejména v Česku, které se už řadu let propadá hloub a hloub na žebříčku států považovaných vlastními občany i zahraničními pozorovateli za zkorumpované. K tomu nás doslova každý týden pronásledují zprávy o nových a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu