Uhrát si své koryto

Schopnost rozšifrovat politiku současného Uzbekistánu připomíná kremlologii, vědu z dob SSSR, kdy se vědci na Západě snažili ze sovětských novin rozluštit, co se v nejvyšším vedení země právě odehrává. S tím rozdílem, že místo politbyra řídí dění v Uzbekistánu prezident Islam Karimov. Rétorika uzbeckých novin se vyostřila po událostech 13. května v Andižanu, kdy podle odhadů místních obyvatel zahynulo až 4000 lidí.

Pravda podle Pravdy Vostoka

Lídrem uzbecké propagandy je deník kabinetu ministrů Pravda Vostoka (www.pv.uz), ostatní tituly pak jeho články čas od času přetiskují. Hned po nepokojích začala Pravda Vostoka „uvádět andižanské události na pravou míru“. Propaganda využila i teroristických útoků v Londýně. Ve státní televizi vystoupil v přímém vstupu (ve zdejších zprávách naprosto výjimečná záležitost) „spřátelený“ uzbecký novinář z rádia Deutsche Welle: z jeho zpravodajství vyplynulo zhruba to, že Západ dlouho přehlížel varování prezidenta Karimova před mezinárodním terorismem a teď na to doplácí.

Uzbecká média reprodukovala i stanovisko režimu k zasedání Šanghajské organizace pro spolupráci, které se odehrálo 5. července v kazachstánské metropoli Astaně. Připomeňme, že tato organizace vznikla v roce 1996 a nyní sdružuje Uzbekistán, Čínu, Kazachstán, Rusko, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Jedním z nejdůležitějších závěrů zasedání byl zatím časově…