Kdo chytá v japonském žitě

Haruki Murakami dokázal propojit západní vášně a orientální smysl pro detail. Výsledkem je krásná literatura.

Každý dobrý spisovatel se může ztratit, pokud nepíše ve správný čas a na správném místě. Japonec Haruki Murakami (1949) má štěstí. Začal psát v době, kdy jeho krajanům přestala stačit sešněrovaná domácí tradice – a fantastický úspěch ho časem vynesl mezi nejúspěšnější světové autory. Jeho literatura je inteligentní, krásná a přirozená jako voda. Inspirace je západní, témata univerzální, ale duchovní rozměr a mentalita hrdinů jsou jednoznačně asijské. Čtenář jen žasne, jak takzvaný západní a východní svět začaly nenásilně kulturně splývat. Především jsou ale Murakamiho knihy pro každého a s nadšením si je přečte teenager i sečtělý intelektuál. Je zvláštní, že nakladatelství Euromedia-Odeon vydalo kultovní román Norské dřevo už podruhé a čtenářský zájem o ně roste, ale v českém tisku se o Murakamim skoro nic nedočteme. Možná je čtenářská obec otevřenější než kritika, a to je mnohem lepší, než kdyby tomu bylo obráceně.

Naučit se žít

V češtině jsou k dispozici dvě autorovy knihy: Na jih od hranic, na západ od slunce, a Norské dřevo. Ta druhá vznikla v roce 1987 a vynesla autorovi takovou popularitu, že ztratil soukromí. Murakami vyrůstal v atmosféře rostoucí vzpoury proti establishmentu, která v roce 1969 zasáhla i Japonsko. Svět tradičních japonských hodnot ho dusil tak, že se v dospívání obrátil k…