Muka riskantní volby

Otevřít knihu polského sociologa Zygmunta Baumana znamená ponořit se do poutavého přemýšlení o úskalích civilizace. Autorův dar spočívá ve schopnosti všimnout si při pohledu na zdánlivě banální věci rizik, která jsou za nimi skryta. V knize Modernita a holocaust kupříkladu osvětlil, jak velký podíl na hrůzách nacismu měly vzývané a dodnes uctívané fenomény naší civilizace, jako jsou racionalita, efektivita, úcta k autoritám a podobně – a jak málo se jejich možnému zneužití dodnes umíme bránit. V nově vydaném díle Individualizovaná společnost si zase v době, kdy veřejné diskusi vládnou ekonomové neustále opakující tezi o potřebě flexibilního pracovního trhu, všímá jeho odvrácené tváře.

Co bude zítra?

Když teroristy unesená letadla narazila do new­yorských Dvojčat, psala většina médií, že to byl den, který navždy změnil svět. Totéž se píše i o konci II. světové války či jiných velkých událostech. Kolem nás ale dochází i ke změnám, které se neodvíjejí od konkrétního okamžiku či události, jsou ovšem stejně významné. Možná v některých ohledech i významnější.

Například trh práce se za posledních třicet let změnil k nepoznání, a mění se vlastně každým dnem. „Každý, kdo jako mladý učeň začal pracovat u Forda, si mohl být téměř jist, že na stejném místě svůj pracovní život také zakončí,“ popisuje Bauman éru klasického kapitalismu, který přes všechny nedostatky vytvářel závislost majitelů podniků na jejich zaměstnancích a naopak.…