Co se děje ve světě
Pod Akropolí se oslavovalo. Staví se tu nové muzeum od švýcarsko-amerického dekonstruktivisty Bernarda Tschumiho (na snímku) a důvodem k radosti byla skutečnost, že stavba s ročním zpožděním pokročila nad základy. Co na tom, že budova měla být hotová už před loňskou olympiádou, tohle zpoždění zdaleka není jedinou specialitou projektu. Pod Akropolí vzniká opravdu nejpostmodernější muzeum na světě – chybí mu totiž hlavní exponát.
Pod Akropolí se oslavovalo. Staví se tu nové muzeum od švýcarsko-amerického dekonstruktivisty Bernarda Tschumiho (na snímku) a důvodem k radosti byla skutečnost, že stavba s ročním zpožděním pokročila nad základy. Co na tom, že budova měla být hotová už před loňskou olympiádou, tohle zpoždění zdaleka není jedinou specialitou projektu. Pod Akropolí vzniká opravdu nejpostmodernější muzeum na světě – chybí mu totiž hlavní exponát.
Tím lákadlem má být sochařská výzdoba Parthenonu, chrámu panenské bohyně Athény z 5. století před naším letopočtem. Poklad zmizel z Athén na počátku 19. století, kdy se britskému velvyslanci u Vysoké porty lordu Elginovi podařilo v Istanbulu získat listinu, podle níž si směl z Akropole odvézt „nějaké kameny s nápisy a reliéfy“. Nakonec si odvezl 200 beden basreliéfů, které vytvořil nejslavnější řecký sochař Feidias. Po návratu do Anglie se ale dostal do finančních nesnází a umělecký poklad pak od něj hluboko pod cenou koupilo Britské muzeum. Od roku 1816 je jedním z jeho nejcennějších exponátů. Elginovo rabování Akropole ve svých básních ostře napadl už jeho současník lord Byron a v moderní historii s touto kauzou spojila své jméno populární herečka a posléze řecká ministryně kultury Melina Merkuriová. Volání po „návratu soch pod modré atické nebe“ ale Britské muzeum pravidelně odbývalo otázkou: „A kam je dáte, aby vám je znovu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu