Třikrát na okraj

V polovině ledna povolila německá ministryně zemědělství pěstování geneticky upravené kukuřice v zemi. Neuplynuly ani dva týdny a tato první vlaštovka se uhnízdila přímo v srdci potravních norem sjednocujícího se kontinentu. Evropská komise totiž podpořila dovoz geneticky vy-šlechtěné kukuřice do Evropy. Pokud její názor posvětí Rada ministrů EU, bude to znamenat postupný konec pětiletého embarga. Verdikt komisařů se nicméně zatím týká jen dovozu kukuřice určené rovnou ke spotřebě, nikoli jejího pěstování na evropských polích. V této věci se po bok Němců postavili minulý týden Češi. Americká firma Monsanto totiž získala svolení začít s testy, kde a za jakých podmínek by se u nás dala pěstovat geneticky upravená kukuřice. Zpráva potěšila zdejší zemědělce, naopak vrásky na čele přidělala pěstitelům biopotravin. Jejich výrobky tím zřejmě podraží, protože si už nevystačí s plošným označením, že například nepoužívají chemikálie, ale budou potřebovat speciální certifikaci. Proč? Protože pyl třeba právě z mutované kukuřice by mohl zasáhnout jejich pole, takže budou muset chodit se svým zbožím na nákladné testy.

•••

V čem se „stará“ a „nová“ Evropa opravdu shoduje? Britský týdeník The Economist nabízí následující odpověď: ve fiskální nezodpovědnosti. Upozorňuje, že čtyři z deseti zemí, jenž brzy vstoupí do Unie, v tomto ohledu bez obtíží zapadnou do elitního západoevropského klubu. K Francii, Německu, Belgii, Itálii a…