Jedu, tedy boduji

Čeští řidiči mají velmi, velmi špatnou pověst. Ani ne tak kvůli svému umění točit volantem, ale kvůli katastrofální nekázni. Kromě jižních evropských států totiž vykazují zdejší statistiky nejvíce nehod, zraněných i mrtvých. Přitom je pozoruhodné, že hned za Rozvadovem či Dolním Dvořištěm se chování tuzemských šoférů výrazně promění. To vede k jednoduché úvaze, jak výraznou roli hraje málo respektovaná česká policie a měkké donucovací prostředky, které má v ruce. Teď se to má ale změnit. Po deseti letech dohadů vláda sepsala a poslala do parlamentu zákon kopírující do značné míry strategii, se kterou proti pirátům silnic bojují západní státy.

Tento rok nejezdím

Cosi vzdáleně podobného už tady fungovalo. Za komunistů měl každý řidič speciální kartičku s názvy přestupků v jednotlivých okénkách (jízda v opilosti, nedání přednosti v jízdě, nepovolená rychlost a další). Pokud k přestupku skutečně došlo, SNB měla okénko jako průvodčí jízdenku pro-štípnout. Pro další esenbáky to pak byla informace, že mají před sebou problémového řidiče. Držitel více proštípnutých okének musel na přezkoušení. Systém ale v praxi spíše fungoval jako nástroj k šikaně podle nálady, kdy navíc nebyl problém přes známé proštípnutou kartičku vyměnit za čistou. Dnes navrhovaný bodový systém je postavený na dvou rysech: přináší větší přísnost a přehledná pravidla.

Za prvé nová norma počítá s podstatně…