Na to, čemu v Pákistánu říkají válka proti terorismu, narazíte hned na letišti v metropoli Islámábádu. Po hodině ve frontě před pasovou přepážkou se dostanete před úředníka, který má spoustu času: pomalými pohyby oskenuje zadní stránku vašeho pasu a pak vás ještě speciálním zařízením vyfotografuje. Pákistán přitom má zároveň propustnou hranici z Afghánistánem, kterou mohou místní lidé (tedy ti, kteří se po místním způsobu obléknou) překročit kdekoli a bez jakékoli kontroly. Navenek to ovšem působí tak, že se Pákistán snaží bojovat s terorismem ze všech sil. Kampaň řídí nejmocnější člověk v zemi – Parvíz Mušaraf, prezident, který kromě svého úřadu je také v čele generálního štábu armády.
Ceněným spojencem
Mušaraf vystupuje jako osvícený vládce, který má zemi ekonomicky pozdvihnout a přitom ji chránit před riziky – konkrétně před nepřátelstvím ze strany Indie na jedné a radikálním islámem na druhé straně. Ač silně věřící muslim, hlásí se k západnímu stylu života. Například si doma drží několik psů, což je ve společnosti, kde pes je nečistým zvířetem, nezvyklé. V porovnání s předchůdci se však zdá, že více než na rivalitu s tradičním soupeřem, Indií, se soustředí na hrozbu radikálního islámu. Alespoň to tak vypadá podle jeho dekretů: v březnu 2000 zakázal veřejné nošení zbraní, v únoru 2001 postavil mimo zákon veřejné sbírky na teroristické aktivity v okolních zemích a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu