Zahraniční politika: proti Klausovi

Hlavním úkolem české zahraniční politiky bude dovést zemi ke schválení evropské ústavy. Což je současně – podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Petra Druláka – nejcitlivějším a nejdůležitějším bodem, který dělí vládu od posílené ODS.

Argumentaci ODS ohledně euroústavy shrnul 11. listopadu v MF Dnes stínový ministr zahraničí Jan Zahradil: euroústava je výhodná pro Německo, neboť posiluje jeho pozici v Evropské radě i jeho roli v EU obecně – Česko je na tom přesně naopak, neboť euroústava náš silový podíl v Evropské radě snižuje asi o třetinu. Podle Druláka je to ovšem pravda jen aritmeticky: i velké státy totiž částečně ztrácejí. Například podle dosavadních pravidel mohly v EU zablokovat jakoukoli věc tři velké státy – po schválení ústavy musí být v takovém bloku čtyři. Navíc se velké státy vzdaly nároku na více evropských komisařů – takže prostě něco za něco. Jenže vláda zjevně není schopna proti ODS a prezidentovi argumentovat. „Vláda se stresuje přirozenou autoritou Václava Klause,“ říká ředitel Česko-německého fondu budoucnosti Tomáš Kafka. „Bude-li se střetu s ním vyhýbat, bude vypadat jako slabší, než ve skutečnosti je. Když Klaus říká, že bude bojovat do posledního dechu, vláda by měla zdvihnout tuto hozenou rukavici, zformulovat jasnou alternativu a jít do konfliktu taky. Jinak bude veřejnosti imponovat spíše ten, kdo řekne, že je ochoten plavat proti proudu a nemění svůj názor.“

Stanislav Gross…