
„Všem našim domorodým americkým přátelům říkám: svaté kolo bylo znovu obnoveno. Kruh se uzavřel.“ Těmito slovy předminulý čtvrtek zakončil senátor Ben Nighthorse Campbell svou řeč k pětadvacetitisícovému průvodu Indiánů táhnoucímu se za zvuku bubnů a zpěvu tradičních písní Washingtonem. Jediný indiánský zástupce v Senátu (náčelník severních Čejenů), ozdobený tradiční čelenkou s ptačími pery oznamoval možná nejradostnější událost v novodobých dějinách původních obyvatel Želvího ostrova: otevření Národního muzea amerických Indiánů.
Americká média se vysloveně vyžívala v popisech pestrobarevného průvodu, jaký se na washingtonském Mallu nevidí často: do americké metropole na zahájení provozu muzea dorazili zástupci více než 400 kmenů od Aztéků až po polární Inuity ze severu Kanady. Pod orlími čelenkami, jelenicovými vestami, oštěpy či tomahawky reportéři s gustem zaznamenali poslední módní výstřelek indiánského dorostu – tričko s vyobrazením pomalovaných bojovníků z 19. století a nápisem „Bojujeme s terorismem od roku 1492“. Moderní indiánskou přítomnost pak nejlépe doložila smuteční stráž mužů z kmene Hopi, kteří vzdávali čest 23leté Lori A. Piestewě, jež jako první indiánská žena v historii padla v zahraničí v uniformě americké armády (v dubnu 2003 v Iráku).
V procesí panovala vysloveně povznesená nálada – hovořilo se o znovusjednocení rodiny a o otevření…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu