CIA se třese v základech

Hlavní témata současné prezidentské kampaně ve Spojených státech určily teroristické útoky z 11. září 2001. Jsou jimi zahraniční politika, národní obrana a tajné služby.

Veřejný zájem o zpravodajství je netypický, ale logický. Vždyť irácká krize byla založena na předpokladu, že Saddám Husajn měl k dispozici zbraně hromadného ničení; s tím ostatně vystoupil v OSN i ministr zahraničí Colin Powell. Dnes je ale jasné, že tvrzení o zbraních v Iráku nebylo pravdivé. A právě tím se americké zpravodajské agentury vystavily intenzivní a veřejné kritice.

Navíc – útoky z 11. září 2001 strhly dosavadní romantickou představu o síle a vševědoucnosti amerických tajných služeb. Selhání zpravodajců dokonce vyvolalo pochybnosti o tom, zda se má otevřená liberální demokracie špionáží vůbec zabývat.

Trocha historie

Není to tak nesmyslná otázka, jak by se na první pohled mohlo zdát. Před druhou světovou válkou byli agenti považováni za padlé bytosti, které přežívaly jen na okraji slušné společnosti. Např. americký ministr zahraničních věcí Henry L. Stimpson v roce 1929 zrušil ofenzivní kryptografické oddělení a odůvodnil to tím, že slušní lidé nečtou cizí dopisy. Negativní postoj ke zpravodajství se změnil až během druhé světové války. Právě boj s nacismem obestřel agenty příchutí romantiky a udělal z nich – většinou oprávněné – hrdiny. Od roku 1947 se postavení zpravodajců ještě posílilo, protože to oni teď bojovali, zatímco vojáci jen…