Politické zrání v Pekingu
Tento týden slaví ČLR pětapadesáté výročí svého založení. V předvečer jubilea zaznamenalo čínské vedení dva výrazné úspěchy – bez problému ustálo polodemokratické parlamentní volby v Hongkongu a dovršilo historicky první poklidný transfer moci z tzv. třetí na čtvrtou generaci komunistických vůdců. Po více než půl století se komunistický režim dostává do jakéhosi politického ekvilibria – jeho nejvyšší představitelé konečně dosáhli přibližného konsenzu v otázce dalšího směřování země i v postoji k demokratizačním tlakům ve společnosti.
Tento týden slaví ČLR pětapadesáté výročí svého založení. V předvečer jubilea zaznamenalo čínské vedení dva výrazné úspěchy – bez problému ustálo polodemokratické parlamentní volby v Hongkongu a dovršilo historicky první poklidný transfer moci z tzv. třetí na čtvrtou generaci komunistických vůdců. Po více než půl století se komunistický režim dostává do jakéhosi politického ekvilibria – jeho nejvyšší představitelé konečně dosáhli přibližného konsenzu v otázce dalšího směřování země i v postoji k demokratizačním tlakům ve společnosti.
Rovní a rovnější
Volby do Legislativní rady (Legco) v Hongkongu probíhaly podle ne zcela regulérních pravidel. Ze 60 členů rady se 30 volilo přímou volbou v geografických okrscích, zatímco zbylých 30 míst obsadili reprezentanti tzv. profesních svazů, volení pouze v rámci těchto úzce vymezených skupin. Zatímco kandidáti volení přímou volbou potřebovali ke zvolení 50 až 150 tisíc hlasů, v profesních svazech byl na řadu mandátů jediný kandidát. I tam, kde stálo několik profesních kandidátů proti sobě, stačilo ke zvolení pár stovek hlasů. Členové profesních svazů navíc volili dvakrát – jednou podle místní příslušnosti, jednou ve svém svazu. Jejich „profesní“ hlas měl daleko větší relativní váhu, takže své volební právo uplatnili v míře několikanásobně vyšší než jejich méně „profesní“ spoluobčané, kteří volili…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu