Lekce všední svobody

Josef Škvorecký se stal už zaživa národním klasikem, a to i s lehce starožitným nádechem, který k tomu patří. Žádný jiný z velkých literátů šedesátých let nebyl tak generačně vyhraněný, žádný se tolik nezabýval oním citově a smyslově zjitřeným věkem na prahu dospělosti, kdy si člověk hledá svůj styl a partu.

Jeho pobyt v České republice, kam přijel s manželkou Zdenou oslavit své osmdesátiny (připadají na 27. září), od počátku sleduje televize i tisk a v rodném Náchodě proběhla minulý týden dvoudenní mezinárodní konference, kterou slavnostně zahájil prezident republiky. To vše právem, však tyto narozeniny jsou prvořadá kulturní událost.

Nadčasový teenager

Své první knížky, skandální Zbabělce i většinu povídek, sepsal Josef Škvorecký v době nejkrutějšího stalinismu a tehdy by nemohly vyjít, ani kdyby neobsahovaly žádné politické proklamace. Duch svobody a nezávislosti v nich totiž vyzařuje z každé řádky. Jeho manifestem se stávají evokace jazzových či erotických zážitků, půvabné rekonstrukce naivně světáckého tlachání, efemérní banality určující atmosféru chvil, z nichž se klubou dějiny. Šestnáctiletí čtenáři v šedesátých letech sice neposlouchali Duka Ellingtona, ale Rolling Stones, v příbězích však stejně spatřili sami sebe, aniž by jim příliš vadila proměna kostýmů, masek a hudebního doprovodu. Podobně je na tom dnešní teenager, i když se mu autor o dalších čtyřicet let vzdálil.

Příběhy, které se v různých variacích stále vracejí,…