Cizinec nebere práci
Je to strach, který hýbe Evropou. Německo a Rakousko se kvůli němu předem obrnili proti levné pracovní síle z Východu. Obavám z migrantů podlehlo v poslední chvíli před rozšířením i jinak liberální Nizozemsko. Většina ekonomických studií se přitom shoduje v překvapivé věci: Cizinci „nekradou“ domácím práci. Vliv migrantů na nezaměstnanost a mzdy je menší, než politici a obecné povědomí předpokládají.
Je to strach, který hýbe Evropou. Německo a Rakousko se kvůli němu předem obrnili proti levné pracovní síle z Východu. Obavám z migrantů podlehlo v poslední chvíli před rozšířením i jinak liberální Nizozemsko.
Většina ekonomických studií se přitom shoduje v překvapivé věci: Cizinci „nekradou“ domácím práci. Vliv migrantů na nezaměstnanost a mzdy je menší, než politici a obecné povědomí předpokládají.
Rozpuštění Kubánci…
Klasická a mezi přívrženci migrace snad nejcitovanější studie pochází od Davida Carda, kanadského ekonoma přednášejícího na Kalifornské univerzitě. V roce 1980 Fidel Castro dočasně otevřel pro emigraci přístav Mariel a tehdy Kubu během půl roku opustilo 125 tisíc obyvatel. Polovina z nich podle odhadů zamířila do amerického Miami. Počet práceschopných obyvatel Miami se tak prakticky skokem zvýšil o 7 %. Na náhlou vlnu se město nemohlo dlouhodobě připravovat, navíc tamní ekonomika neprocházela žádnou mimořádnou konjunkturou. Přesto David Card zjistil, že náraz měl jen minimální vliv na zaměstnanost a výši mezd.
Vysvětlení? Jedno zní tak, že Kubánci, mluvící špatně anglicky a nijak zvlášť vzdělaní, soupeřili o pracovní místa nikoli s rodilými Američany, ale mezi sebou navzájem (dost možná se proto ani nedostali do oficiální statistiky nezaměstnaných). Druhé vysvětlení k tomu dodává, že jejich samotný příliv vytvořil další místa:…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu