Do Tatry Kopřivnice přichází jeden z „mužů, kteří zachránili Chrysler“, psaly s úctou tuzemské noviny na počátku 90. let. Jak známo, zdejší angažmá Geralda Greenwalda (na fotografii) bylo krátké a neslavné – zato záchrana Chrysleru zůstává i po 25 letech pozoruhodným příběhem. Nikoli jednoznačným: ani proslulí manažeři se totiž neobešli bez mohutné pomoci z federálního rozpočtu.
Rok 1979 byl pro Chrysler obzvlášť špatný. Nejslabší z americké „Velké trojky“ automobilek (po Fordu a General Motors) prodělávala 6–8 milionů dolarů denně. Kvůli druhé ropné krizi byla Amerika v recesi a na domácí výrobce aut hbitě dotahovala japonská Toyota. Dne 7. září 1979 Chrysler ohlásil rekordní ztrátu; dosáhla 1,1 miliardy.
V té době už ale vládl ve firmě nový šéf, najatý bezradnými akcionáři. Lee Iacocca, dlouholetý ředitel Fordu (vyhozený po neshodách s Henry Fordem II.), se v Chrysleru uvedl slavným slibem: jeho plat bude dolar ročně, dokud nevrátí podnik do zisku. Propustil 33 z 35 viceprezidentů firmy a přivedl nové lidi, například finančního ředitele Greenwalda, dosud šéfa pobočky Fordu ve Venezuele. S bojovnými odbory sjednal historické příměří – během dalších let bylo bez stávek propuštěno 50 tisíc lidí (redukce o 35 %). Předák odborů Donald Fraser dostal křeslo ve správní radě a osobně radil, které provozy zavřít. Firemní dluhy ale byly tak velké, že Iacocca…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu