Po sedmi letech v tichosti a bez velkého rozruchu na mediální scéně zanikl slovenský kritický týdeník Domino-fórum. Poslední číslo skončilo ve stoupě (o příčinách tohoto konce více v článku na str. 12). Rozloučení jeho redaktorů proto zazní na tomto místě: „Ďakujeme všetkým čitateĺom za priazeň a všetkým autorom za to, že Dominu pomáhali dávať jeho obsah. Príbeh Domina je príbehom ĺudí, ktorí ho roky tvorili a čítali. Bol to dobrý príbeh a bolo nám cťou byť jeho súčasťou.“
Proč tolik slov o jednom týdeníku? Domino-fórum byl list s ambicí sledovat veřejnou debatu v Evropě i zámoří, dělat pátrací žurnalistiku, psát pro náročné. S osmi redaktory to nelze na pětimilionovém trhu vydržet dlouho, alespoň ne bez silného a nezávislého majitele a toho Domino nemělo. Jeho existence v takových podmínkách byla permanentní zázrak.
Příběh Domina je ale také příběhem postupného vzdalování Česka a Slovenska. Někdejší bratislavští federalisté, snad i kvůli dlouhodobé deziluzi z obou vlád proevropského premiéra Mikuláše Dzurindy, nakonec skončili jako nejhlasitější a nejzarytější odpůrci členství Slovenska v Evropské unii a jejich vzorem se stal Václav Klaus. Poslední roky Domino patřilo k těm, kdo se sveřepou ponurostí věští Západu smrt kvůli „zhoubě levicového liberalismu“. Věčný pesimismus je intelektuálně snadná pozice a mezi voliči slovenských křesťanských demokratů měl dlouho ohlas; na jiné čtenáře včetně českých jako by list rezignoval. Stejně jako…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu