Připomeňme si

Svého času přitáhly životní osudy tohoto drobného íránského mládence pozornost většiny zdejších médií. To bylo loni v létě, když Alireza Yadollahi seděl bez pasu v tranzitním prostoru ruzyňského letiště a klepal se strachem, že ho zdejší úřady nacpou bez diskuse do letadla a pošlou šupem zpátky – vstříc dalšímu věznění v rodném Teheránu. Zabránila tomu ostatně jen náhoda: ve vhodném letadle nebylo místo a pak už případ vzbudil dost veřejné pozornosti na to, aby pan Yadollahi dostal šanci na postup podle práva. Mohl podat žalobu proti odmítnutí své žádosti o azyl a po dalších čtyřech měsících v izolaci na ruzyňském letišti byl dokonce propuštěn domů – do rodiny svého bratra, který v Česku žije už pět let. Městský soud v Praze sice žalobu po čase zamítl, ale Nejvyšší správní soud vrátil věc letos v únoru k novému projednání. To zatím nebylo nařízeno. Právní zástupce azylanta Zbyněk Stavinoha hodlá boj za svého mandanta opřít především o kriminál, kterým Yadollahi prošel v Teheránu a který by ho velmi pravděpodobně čekal opět. „Je to velmi vážná situace,“ říká advokát Stavinoha.

„Azylový“ příběh Alirezy Yadollahiho začal před pěti lety, kdy se svým bratrem uprchl z totalitního Íránu po prožité politické perzekuci poprvé. Zakotvili v Praze, odkud se Alireza po několika měsících vrátil zpět do vlasti – kde byl následně dva roky vězněn. Pak se mu podařilo opět…