
Zajímavé srovnání světa médií, reklamy a videoartu v Japonsku, východní a západní Evropě 90. let nabízí v knize esejů a statí Konečná krajina, kterou nedávno vydalo pražské nakladatelství One Woman Press, japonská kurátorka Keiko Sei. Autorka žila po celá 90. léta v Česku, podnikala spanilé jízdy do okolních států a sledovala, jak v tomto regionu postupuje transformace a budování otevřené konzumní společnosti. Pozorovala, jak se vyvíjí jazyk a obraznost médií a jak vše reflektují umělci. Kniha představuje soubor článků, které psala do různých evropských kulturních periodik a do programů k výstavám. Předloni se Keiko Sei přesunula do Thajska, aby pro změnu sledovala tamní mediální a uměleckou scénu.


•••
Poetický směr zvaný akméismus vymysleli ruští básníci v čele s Annou Achmatovovou a Osipem Mandelštamem na počátku 20. století. Tímto „výpadem“, podle nějž měli básníci objevovat reálný svět a pokud možno pojmenovávat věci pravými jmény, reagovali na přílišnou rozbujelost poněkud mystického symbolismu. Ke stejné generaci jako Achmatovová patří také ruský básník a esejista Vladislav Chodaševič (1886–1939), akméista a jeden z hlavních představitelů ruské porevoluční literární emigrace, který byl u nás zatím opomíjen. Díky nakladatelství Opus, které právě vydává pod názvem Těžká lyra velmi obsáhlý a reprezentativní výbor z jeho veršů a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu