Hongkong, tvrdošíjné město

Tak jsme to udělali znovu, notují si po 1. červenci obyvatelé Hongkongu. Už druhou obří demonstrací si připomněli výročí návratu z britského chomoutu do čínské náruče. Hongkong býval označován za ekonomické město a jeho obyvatelé za politicky apatické. Když se ale loni 1. července v ulicích objevilo půl milionu občanů demonstrujících za uchování a prohloubení demokracie, město začalo psát novou historickou kapitolu. Letos se odhady účastníků držely při zemi. Ještě hodinu před zahájením pochodu byla v tvářích organizátorů patrná nervozita. Nakonec se sešlo ještě více lidí než loni.

Před rokem byla demonstrace výkřikem nesouhlasu s chystaným zákonem o podvracení státu, který by omezil občanské svobody. Množství lidí v ulicích, ale také pokojný průběh celé akce zaskočily vládu v Hongkongu i nejvyšší vedení v Pekingu. K překvapení všech protest zapůsobil a přijetí zákona bylo odloženo na neurčito – během roku pak o něm nepadla ani zmínka. Nezůstalo jen u toho. Dva nejvíce zdiskreditovaní ministři hongkongské vlády se tehdy vzdali svých křesel.

Poučeni loňským debaklem udělali během letošních měsíců vláda i soudruzi v Pekingu řadu smířlivých kroků, kterými se snažili uchlácholit roztrpčenost. Také to zapůsobilo. Demokratická strana, vytrvalý kritik Pekingu, otupila svoje výhrady. Martin Lee, bývalý předseda strany, který byl čínským vedením označen za „zrádce“, nabídl Pekingu olivovou ratolest, když prohlásil, že je ochoten zasednout k jednacímu…