Ústavu ať schválí Evropané

V osobě Vladimíra Špidly odešel z čela státu patrně nejpřesvědčenější evropský federalista, které vrcholná česká politika v současnosti nabízí. Trochu je jím možná i díky svým zájmům. Učil se francouzsky a německy, jako politik připomíná francouzské socialisty, do německy či francouzsky mluvící části starého kontinentu jezdí rád na dovolenou. Ve stále těsnějším sjednocování Evropské unie, které zosobňují právě Francie s Německem, viděl budoucnost a jako politik podle toho na vrcholných schůzkách Unie jednal. Česko se pod jeho vedením zařadilo mezi státy, které tlačí Evropu k těsnější spolupráci, možná až k zatím hypotetické federaci. Jak by byla úspěšná a prospěšná svým obyvatelům? Nikdo přesně neví, její stoupenci jsou ale přesvědčeni, že velmi. Naopak odpůrcům, mezi které patří i pravděpodobní Špidlovi povolební nástupci, při myšlence na ni naskakuje husí kůže. Proč? Ani to není příliš jasné.

Menší pohodlí, větší výzvy

Přesvědčit jsme se o tom mohli naposledy před dvěma týdny při vystoupení českého prezidenta Václava Klause na univerzitě v Mnichově. Ta přednáška stojí za pozornost. Už proto, že Klausovy názory na budoucnost Unie jsou téměř totožné s postoji Občanské demokratické strany, kterou přirozené politické kyvadlo posouvá do role budoucích administrátorů republiky. A pokud její lídři nezmění názor, Češi pod jejich vedením zařadí ve své evropské politice zpátečku.

…