Volby polského prezidenta budou drama. Protože Jarosław Kaczyński to pořád umí

Ještě před měsícem byl polský svět přehledný. Prezidentem se v květnu stane starosta Varšavy Rafał Trzaskowski - a ne proto, že by ho všichni měli rádi (i když takových lidí je dost), ale protože prostě nebude mít konkurenci. Opoziční Právo a spravedlnost si vybralo jako svého kandidáta mladého historika Karola Nawrockého, který byl neznámý, ale veřejnosti se s ním začala seznamovat: začalo vycházet najevo, že má skrz svou zálibu v kopané a boxu až příliš bohaté kontakty s lidmi, které je v lepším případě možné nazvat „pochybnými“. Ale spíš „neonacisty a zločinci“. A to se nezdálo jako dobrý start pro kandidáta tradičních hodnot a polských rodin.

Ovšem mýlka. Karol Nawrocki, historik a stranou PiS jmenovaný šéf Ústavu národní paměti (polská obdoba našeho ÚSTR), s největší pravděpodobností není neonacista a zločinec, a aura ostrého muže, který má doktorát, ale neztratí se v ringu ani mezi fotbalovými ultras, mu v očích potenciálních voličů naopak svědčí, ba dokonce jim imponuje. Stejně jako vyzařovaná solidnost a málokdy odložený oblek s kravatou, profesionální patent na vlastenectví a antikomunismus, úsměv na tváři, za kterým je ovšem jasně zřetelné, že o některých věcech se nežertuje: o rodině, Bohu, tradicích, a nejméně ze všeho o zájmech polského státu.