Z politických debat a komentářů to vypadá, jako by společnost tvořily tři skupiny: rodiny s dětmi, penzisté a potom nejmenovaný zbytek. První dvě kategorie je přitom třeba podpořit, slyšíme stále. A protože se neříká, kde na to vzít, můžeme mít za to, že je třeba více zatížit „ty ostatní“. Podívejme se ale, jak jsou uvedené tři kategorie domácností veliké a jak na tom vlastně příjmově jsou. Tedy zda opravdu zbývá nějaká větší skupina bezdětných a mladších, která by mohla v rámci solidarity přispět na sociální účet natolik větším dílem, aby se „rodinám a důchodcům“ ulevilo.
Bez dětí i bez peněz
Podle šetření Českého statistického úřadu sledujícího příjmy za rok 2002 žije v rodinách s dětmi 54 procent české populace, v domácnostech penzistů 16 procent a ve zbytku „ti ostatní“. Státní přerozdělování se týká různých skupin různě. Plně ze sociálních fondů žijí domácnosti lidí v důchodu, na něž připadá 50 procent sociálních příjmů. Na rodiny a na ty ostatní připadá po 25 procentech. Značné čerpání ze sociálních fondů u skupiny „ostatních“ je vysvětlitelné tím, že je v ní také hodně důchodců, i když vždy někdo v domácnosti vydělává.
Zatímco sociální příjmy jsou mezi rodinami s dětmi a ostatními domácnostmi rozděleny půl na půl, pracovní příjmy jsou ve druhé skupině zdaněny více: téměř 23 procenty oproti 21,5 procenta v rodinách s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu