Snímky jedné vraždy

„Fotografie zveřejňujeme jako dokument doby, i když jsme si vědomi, že se mohou dotknout cítění některých čtenářů.“ Takto zdůvodnila redakce deníku Právo, proč ve čtvrtek dopřála publiku na titulní straně fotoseriál z vraždy amerického civilisty v Iráku. V seriózním mediálním prostředí zůstala jediná. Video, na němž čtyři černě maskovaní muži přihlížejí, jak pátý – snad emisar al-Káidy pro Irák abú Músá Zarkáví osobně – podřezává krk 26letému Nicholasi Bergovi, odmítla vysílat i televize al-Džazíra. I otrlí internetoví novináři tentokrát většinou vynechali odkaz na stránku, kam al-Káida záznam umístila.

Odpor k snímkům vraždy není třeba dlouze vysvětlovat. Jejich „informační hodnota“ je mizivá. Veřejný zájem na tom, aby se všichni mohli dívat na mučivé zabíjení pana Berga a poslouchat jeho křik, je nulový. Zveřejnění prospívá možná deviantům, především však teroristům a vůbec všem, kdo chtějí rozsévat děs. Přirozená lidská reakce říká: Nezveřejnit. Že je intuice šéfů Práva nad stejnými záběry právě opačná, to je možná také přirozené, ale frázi o „dokumentu doby“ by si při příští vraždě mohli odpustit.