Úvaha z Marsu
„Světem vědy hýbe astrobiologie,“ vysvětluje geolog Petr Jakeš v článku O Vánocích na Marsu (Respekt č. 52/2003). „Živé organismy ve vesmíru? Proč ne? Základní součástky pro stavbu organických sloučenin tu všude běžně existují,“ pokračuje dále. Jinými slovy – u života ve vesmíru nejde o to, zda ho objevíme, ale jedině o to, kdy a kde se tak stane. A Mars je velice dobrý kandidát, zejména ve spojení s atraktivní úvahou o pokračující koperníkovské revoluci. Na škodu by však nebyl spíše trochu kritičtější přístup. Povinný optimismus o samozřejmosti vzniku života může sice sdílet řada různých disciplín (astrofyzika, geologie, biologie atd.), méně však už ty, kterých se to týká bezprostředně, jako je makromolekulární chemie či teorie informace. Existence kódování v makromolekule DNA, optická aktivita biologicky účinných molekul, podmínky rovnováhy při kondenzaci makromolekul atp. – to vše vytváří složitý komplex problémů, jehož exaktní řešení naráží na principiální potíže. Přes veškerou snahu současné vědy prokázanou teorii o vzniku života na naší Zemi stále nemáme. Že jsou ve vesmíru miliony galaxií podobných naší a že tam někde existují ty základní součástky, je pro řešení těchto problémů relevantní asi tak jako existence kamenolomu pro vznik gotické katedrály. Lidé mohou letět na Mars, a dokonce tam i něco objevit. Astrobiologii to však moc…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu