Co se děje ve světě

Novozélandští domorodci mají svou televizi Maori, kanadští Indiáni a Inuité mohou v rodných jazycích sledovat Aboriginal Television Network a podobná představa oslovila také norské Sámy – sdružení sámských novinářů nyní požádalo norské úřady o vlastní televizní kanál. Připočteme-li k tomu ještě fakt, že letos 6. února zavlála poprvé v dějinách na norském parlamentu vedle norské zástavy i sámská vlajka, dá se hovořit o průlomu ve vztahu Norů k autochtonní minoritě. Ne vždy byla situace tak růžová: od poloviny 19. století až do konce druhé světové války Norsko vůči přírodnímu etniku praktikovalo nemilosrdnou politiku asimilace. Donedávna zněl oficiální název pro tyto pastevce sobů „Lapper“ – Laponci, což je výraz dnes ve slušné společnosti nemyslitelný, je totiž srovnatelný s českým „Cikán“.

Až po 2. světové válce se situace pozvolna mění. Tak například nárok na vlastnictví půdy si na severu Norska mohou od roku 1965 činit i ti, kdo neumí psát a číst norsky, na počátku 60. let padá i striktní zákaz vyučování sámštiny na školách. Ještě dlouho však vystrašení sámští rodiče zakazují svým dětem zpívat na veřejnosti tradiční písničky „joik“ a Sámové jsou vystaveni všudypřítomné šikaně ze strany státu a posměchu majority. Průlom v emancipaci přináší až ostrý svár o výstavbu přehrady Alta na přelomu 70. a 80. let, která hrozila zásadně narušit tradiční chov…