Život vedle vyděrače

Když podnikatel Dalibor Žižka (53) minulý týden potkal vyděrače, který mu před pár měsíci kvůli milionu korun hrozil vyvražděním rodiny, nebylo mu lehko. „Dcera, která ho z auta viděla se mnou, se začala třást a do očí se jí draly slzy,“ vzpomíná Žižka. Přestože první náhodné setkání s propuštěným mládencem trvalo necelé dvě minuty, podnikatel na ně hned tak nezapomene. „Sice už žádnou zlobu necítím,“ říká, „ale když jsem proti němu stál tváří v tvář, dokonale se mi oživily všechny nepříjemné vzpomínky.“

Už nikdy jako dřív

Ten okamžik si nikdo z nich dost dobře nedokázal představit. Přitom nad jeho průběhem přemýšleli od chvíle, kdy se předloni u soudu viděli naposledy. „Když jsem zastavil a vystoupil z auta, chvíli jsme se na sebe jen tak dívali, pak mě pozdravil. Já mu potom řekl, že mojí rodině způsobil takové utrpení, že si to stěží dokáže představit. A že doufám, že nám to někdy později vše vynahradí.“ Celou dobu krátkého setkání Petr Hejl (26) mlčel. „Bylo mi jasné, že to setkání pro něj není nic příjemného – nebylo ani pro mě. Nevěděl jsem, co říct. Tak jsem radši neříkal nic,“ líčí Hejl. Přestože by všichni účastníci předloňského dramatu chtěli podobné kontakty omezit na minimum, v Pilníkově, sotva tisícihlavé obci poblíž východočeského Trutnova, to je prakticky nemožné. „Chci tady žít dál, protože…