
Alexandr Vondra a Jacques Rupnik nabídli na stránkách Respektu dva odlišné pohledy na mezinárodní politiku a na důsledky, které v této oblasti pro Česko plynou z loňských událostí (V Evropě skončila idyla, Respekt č. 1/2004; Ať evropskou ústavu napíše Havel, Respekt č. 6/2004). Oba autoři se shodují, že spory o válku v Iráku a neúspěch jednání o evropské ústavní smlouvě otřásly základy naší mezinárodní stability. Liší se však v analýze příčin a důsledků.


Zlatá léta a krize
Atlantista Vondra vidí hlavní problém v německo-francouzském spojenectví, které se podle něho pokouší mocensky vyvažovat USA a diktovat Evropě své představy o jejím uspořádání. Rupnik se na věc dívá z rýnské, tj. francouzsko-německé perspektivy a kritizuje především jednostrannou politiku USA. Jak atlantický, tak rýnský přístup mají své kořeny v bipolárním systému studené války. Oba jsou založeny na přijetí určité benevolentní hegemonie. Atlantismus vychází z přijetí americké hegemonie v demokratickém světě, rýnská perspektiva přijímá francouzsko-německou hegemonii ve sjednocující se Evropě. Obě tyto nadvlády přitom často byly ostatními státy přímo vyžadovány. Západní Evropa, včetně Francie, měla v době studené války eminentní zájem na americkém vedení a členské…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu