Bez anestezie

Slovenskem se provalila vlna romských bouří. Bohužel, kriminální povahy. Zasažen byl zejména východ země, kde žije – po Makedonii – nejvyšší koncentrace tohoto etnika v Evropě. Jenže na rozdíl od Makedonie tvoří slovenští Romové sociální dno zdejší společnosti, a proto také citlivěji reagují na své materiální ohrožení.

Hlad, nebo lichváři

Vzbouření Romové z nejzaostalejších východoslovenských osad v počtu několika desítek i stovek lidí, včetně žen a nezletilých dětí, postupně vyrabovali obchodní dům Billa v Levoči, nákupní středisko v Čierné nad Tisou a též asi desítku menších provozů v obcích Košického, Prešovského a ojediněle i Banskobystrického kraje. Ačkoli leitmotivem delikventů měl být hlad, jak sami tvrdili, neomezili se pouze na jídlo. Oblíbeným artiklem byly také cigarety, alkohol, káva i jiné zboží. Nájezdníci po sobě zanechali spoušť, rozmlácené výlohy, zborcené regály i zdemolované pokladny. Nikoli úplně všude, ale ničení bylo spíše pravidlem než výjimkou. Vrcholem bylo pondělí. Při pokusu o rabování v okresním městě Trebišov proběhla regulérní pouliční bitva s pořádkovými sbory. Výsledek – dva lehce zranění policisté a blíže nespecifikovaný počet útočníků.

Průběžnou bilanci škod vyčíslil ministr vnitra Vladimír Palko na 700 tisíc korun, z toho 500 tisíc za ukradené zboží a 200 tisíc v rámci škod na majetku. To není příliš. Nicméně po srážkách…